Trenér, Kouč, Konzultant

Ondřej Štos

Něco pracovního

Mám za sebou roky zkušeností v obchodu, HR i řízení lidí. Díky tomu rozumím nejen modelům a metodám, ale i tomu, jak se věci skutečně dějí v praxi – pod tlakem, v nejistotě, v prostředí změn. To, co předávám, mám odžité. To mi umožňuje přinášet účastníkům nejen teoretické koncepty, ale i konkrétní nástroje a přístupy, které fungují v každodenní realitě. Zajímá mě, co lidé skutečně prožívají – a snažím se jim vytvářet prostředí, kde mohou růst bez tlaku na dokonalost. Přes 15 let se věnuji tréninkům, koučování a konzultacím v oblasti leadershipu, řízení lidí, týmové spolupráce a osobního rozvoje. Věřím, že skutečný posun začíná uvnitř – u schopnosti reflektovat sebe sama, být připravený na změnu a učit se nejen z úspěchů, ale i z náročných situací. Zůstávám nohama na zemi, ale neustále se učím. Snažím se být průvodcem, ne expertem, který zná všechny odpovědi. A když si lidé z tréninku odnášejí větší klid, jistotu a chuť něco změnit, dává mi to smysl.

Něco osobního

Hraju na posun. Nehraju na dojem. I ve světě změn věřím tomu, že dobré otázky, zdravý selský rozum a kvalitní vztahy pořád vedou dál než lesklé prezentace. Jsem kompatibilní s našimi hodnotami – human, craft a future. Věřím v lidskost, poctivost řemesla a vášeň pro práci, která mění budoucnost, na kterou se můžeme těšit bez obav.

1) Jak bys popsala svou práci jednou větou?

Pomáhám lidem najít v sobě jistotu a dovednosti, které jim umožní vést druhé s respektem a odpovědností, stylem, který nevychází z ega, ale ze vztahu a z vědomí důsledků.

2) Co tě v životě ovlivnilo a jak se to projevuje ve tvé práci?

Určitě situace, kdy věci nešly podle plánu - třeba když jsem v obchodu čelil odmítnutí, nebo když jsem jako manažer musel nést důsledky špatného rozhodnutí. Naučilo mě to, že síla není v neomylnosti, ale v tom, jak se s chybami pracuje. Ve své práci se proto snažím dávat lidem prostor být „nehotoví“ - a přitom růst.

3) Proč pracuješ právě pro humancraft?

Protože tu nejde o to něco „odškolit“. Jde o reálný dopad. Líbí se mi, že hledáme smysl i v detailech, a že klienti nejsou jen „účastníci“, ale partneři pro společnou cestu. A že i my uvnitř firmy věříme tomu, co učíme venku.

4) Co byla doposud tvá největší výzva v humancraftu?

Přijít s tématy a přístupem, který opravdu rezonuje. Někdy nestačí být zkušený - musíte umět předat věci tak, aby se jich lidé chtěli dotknout. Největší výzva tedy nebyla konkrétní projekt, ale trvalá schopnost být relevantní, srozumitelný a lidský v měnícím se světě.

5) Jaký vliv má tvá práce na tvůj osobní rozvoj a profesní cesty?

Obrovský. Každý klient, každé školení nebo koučinkový rozhovor je i zrcadlo pro mě. Učím se poslouchat, přemýšlet znovu o věcech, které jsem bral jako samozřejmé. A hlavně: práce mě neustále nutí být konzistentní — nechci tvrdit něco, čemu sám nevěřím nebo co sám nedělám.

6) Jaké jsou podle tebe největší výzvy, kterým dnes korpotátní vzdělávání čelí a jak se humancraft snaží tyto výzvy řešit?

Jednoznačně přetlak - informací, formátů i očekávání. Firmy chtějí výsledky rychle, po 6 hodinách školení, ale skutečný rozvoj potřebuje čas, prostor a ochotu měnit zaběhlé vzorce. Výzvou je udržet rovnováhu mezi tím, co je „efektivní“, a tím, co je skutečně transformační. Další výzvou je vnitřní motivace účastníků - nestačí, aby jim někdo nařídil workshop, musí věřit, že jim to pomůže.